Kdo najde těchto výroků, neokusí smrt

Didymos Juda Tomáš

Tomášovo evangelium obsahuje sbírku 114 Ježíšových výroků.

EVANGELIUM SV. TOMÁŠE

Před těmito logii, výroky by mnělo být uvedeno "Ježíš pravil", leč ve shodě s autorem překladu jsem téhož názoru, že sbírka Ježíšových výroků toho nemá zapotřebí.

  1. Kdo najde výklad těchto výroků, neokusí smrti.
  2. Člověk který hledá, ať nepřestává hledat. Když najde, bude otřesen, bude se divit a stane se pánem veškerenstva.
  3. Když vám ti, kteří vás vedou, říkají: "Hle, království je v nebi", pak vás předejdou ptáci. Kdyby vám říkali: "Je v moři", předejdou vás tam ryby. Ale království je ve vás a mimo vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Když však sami sebe nepoznáte, ocitnete se v chudobě a sami budete ochuzeni.
  4. Starý muž se bez váhání zeptá docela malého dítěte sedmidenního, kde je místo života, a bude žít. Neboť mnozí první budou poslední a stanou se jedním jediným (...budou mít věčný život...).
  5. Poznej, co je před tvou tváří a zjeví se ti to, co je ti skryto. Není totiž nic skryto, co nebude zjeveno.
  6. Jeho učedníci se ho ptali a řekli mu: "Chceš, abychom se postili a jakým způsobem se máme modlit? Budeme dávat almužny a jaké jídlo budeme dodržovat? Ježíš řekl: "Nelžete a nedělejte to, co nenávidíte, neboť všechny věci jsou zjevné před tváří nebe. Nic totiž není utajeno, co by se neukázalo a co je skryto, nezůstane nezjeveno.
  7. Blahoslavený je lev, kterého sní člověk, takže ten lev se stane člověkem; zavržený však je člověk, kterého sní lev a člověk se stane lvem.
  8. Člověk je podobný moudrému rybáři. Ten hodil svou síť a vytáhl ji z moře plnou malých ryb. Mezi nimi našel ten moudrý rybář velkou dobrou rybu. Vyhodil všechny malé ryby do moře a vybral bez váhání tu velkou rybu. Kdo má uši ke slyšení, ať slyší.
  9. Hle, vyšel rozsévač, nabral do dlaně a rozhazoval. Některá semena padla na cestu. Ptáci přišli a sezobali je. Jiná padla na skálu a nezapustila kořeny dolů do země a nevyhnala klas. A jiná padla do trní, které semeno udusilo a červ je sežral. A jiná padla na dobrou zemi a vydala dobrý plod. Přinesla šedesátinásobek a stodvacetinásobek.
  10. Hodil jsem na svět oheň a udržuji jej, dokud neshoří.
  11. Toto nebe pomine a pomine i to, které je nad ním. Mrtví neožijí a živí nebudou umírat. V den, kdy jste snědli to, co je mrtvé, udělali jste z toho živé. Co budete dělat, když byste byli v světle? V den, kdy jste byli jedním, stali jste se dvěma. Když se stanete dvěma, co budete dělat?
  12. Učedníci: "Víme, že od nás odejdeš. Kdo bude naším vůdcem?" Ježíš řekl: "Kam přijdete, půjdete k Jakubu Spravedlivému, kvůli němuž vzniklo nebe i země."
  13. Srovnejte mne s někým a řekněte mi, komu jsem podoben. Šimon Petr: "Jsi podoben spravedlivému andělu." Matouš: "Jsi podoben filozofu, moudrému člověku." Tomáš: "Mistře, má ústa nedovedou vyjádřit, komu jsi podoben." Ježíš řekl: "Nejsem tvůj mistr, protože jsi pil z tryskajícího pramene a opil ses. A vzal ho, poodešel a řekl mu tři slova. Když Tomáš přišel k druhům, ptali se ho: "Co ti to řekl Ježíš?" Tomáš odpověděl: "Když vám řeknu jedno ze slov, které mi řekl, vezmete kameny a budete je na mě házet a z těch kamenů vyjde oheň a spálí vás."
  14. Když se postíte, zhřešíte a když se budete modlit, budete odsouzeni a když budete dávat almužny, způsobíte škodu svým duchům. Když půjdete do nějaké země a budete procházet tamějšími kraji a přijmou vás tam, jezte co vám předloží a uzdravujte jejich nemocné. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní, ale to, co vychází ven z vašich úst, vás poskvrňuje.
  15. Když uvidíte toho, jenž není zrozen z ženy, pokloňte se až k zemi a tak mu vzdejte poctu. To je váš otec.
  16. Lidé si myslí, že jsem přišel, abych na svět přinesl pokoj a nevědí,že jsem přišel přinést rozdělení, meč a boj. Bude třeba pět v jednom domě. Tři budou proti dvěma a dva proti třem. Otec proti synovi a syn proti otci. A předstoupí jako jediní (samojediní).
  17. Dám vám to, co žádné oko nevidělo, žádné ucho neslyšelo, čeho se žádná ruka nedotkla a co nevstoupilo na lidskou mysl.
  18. Učedníci: "Pověz nám, jaký bude náš konec." Ježíš: "Odkryli jste počátek a už hledáte konec? Tam, kde je počátek, tam bude i konec. Blahoslavený, kdo bude stát na počátku, ten uvidí i konec a neokusí smrti."
  19. Blahoslavený je ten, kdo byl dříve, než vznikl. Až se stanete mými učedníky a uslyšíte má slova, tyto kameny vám budou sloužit. V ráji totiž máte pět stromů, které se v létě ani v zimě nechvějí a jejichž listí neopadává. Kdo je pozná, neokusí smrt.
  20. Učedníci: "Čemu se podobá království nebes?" Ježíš: "Je podobno semeni hořčice, menšímu než ostatní semena. Když však padne na zem, která je obdělávána,vydá velký výhonek a stane se ochranou pro nebeské ptactvo."
  21. Marie Ježíšovi: "Komu jsou podobni tvoji učedníci?" "Jsou podobni malým dětem, které se usadily na poli, které jim nepatří. Když přijdou majitelé, řeknou: "Dejte nám zpět naše pole." Ty děti se před nimi svléknou, aby jim je vrátily, aby jim daly jejich pole. Proto vám říkám: "Když se pán dozví, že přijde zloděj, bude bdít, dokud nepřijde, a nenechá jej vniknout do svého domu, do svého království, aby mu nevzal jeho věci. Opásejte svá bedra velikou mocí, aby zloději nenašli cestu a nemohli k nám přijíti, protože ta věc, které jdete vstříc, se stane. Kéž se mezi vámi objeví poučený muž. Když dozrál plod, přišel rychle se srpem v ruce a požal jej. Kdo máš uši k slyšení, slyš.
  22. Ježíš uviděl malé děti, které ještě pijí mléko. Řekl svým učedníkům: "Tyto děti, co pijí mléko, jsou podobné těm, kteří vcházejí do království." Řekli mu: "Když jsme dětmi, tak vejdeme do království?" Ježíš jim řekl: "Když uděláte dva jedním a když uděláte vnitřek jako vnějšek a vnějšek jako vnitřek a to, co je nahoře, jako to, co je dole, a když uděláte to, co je mužské, a to, co je ženské, jedním jediným, aby nebylo mužské mužským a ženské ženským; když uděláte oči namísto oka a ruku namísto ruky a nohu namísto nohy, obraz místo obrazu - tehdy vejdete do království."
  23. Vyvolím vás jednoho z tisíce a dva z deseti tisíc a budou stát jako jeden jediný.
  24. Učedníci: "Pouč nás o místě, kde jsi,protože je pro nás nutné , abychom je hledali." Řekl jim: "Kdo má uši k slyšení ať slyší; Uvnitř člověka je světlo a on svítí celému světu. Když nesvítí, je tmou."
  25. Miluj svého bratra jako svou duši, střež ho jako zřítelnici svého oka.
  26. Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve svém oku nevidíš. Až odstraníš trám ze svého oka, tehdy prohlédneš, abys odstranil třísku z oka svého bratra.
  27. Když se nebudete postit světu, nenajdete království. Když neuděláte sobotu sobotou, neuvidíte Otce.
  28. Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim z těla a našel jsem je všechny opilé. Nenašel jsem mezi nimi jediného žíznivého a má duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Ale teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání.
  29. Když tělo vzniklo kvůli duchu, je to zázrak. Jestliže však duch vznikl kvůli tělu, je to zázrak nad zázraky. Ale já se divím, jak toto veliké bohatsví se usídlilo v takové chudobě.
  30. Kde jsou tři bohové, jsou to bohové. Kde jsou dva nebo jeden, jsem s ním já.
  31. Žádný prorok není přijímán ve své vesnici, žádný lékař neléčí ty, kteří ho znají.
  32. Město postavené na vysoké hoře a opevněné, nemůže padnout, ani nemůže být ukryto.
  33. Co slyším jedním uchem - i jiným uchem - vyhlašujte to z vašich střech. Nikdo totiž nerozsvěcuje lampu a neklade ji pod nádobu, ani ji neklade na skryté místo, ale klade ji na svícen, aby všichni, kdo vcházejí dovnitř a všichni, kdo vycházejí ven, viděli její světlo.
  34. Když slepý povede slepého, spadnou oba do jámy.
  35. Není možné, aby někdo vešel do domu silného a vzal jej násilím, ledaže by mu svázal ruce. Tehdy jeho dům zpřevrací.
  36. Nestarejte se od večera do rána a od rána do večera o to, co si vezmete na sebe.
  37. Učedníci: "Kdy se nám ukážeš a kdy tě uvidíme?" Ježíš: "Až se svléknete beze studu a vezmete své šaty a položíte si je pod nohy jako docela malé děti a pošlapete je, tehdy uvidíte Syna Živého a nebudete mít strach."
  38. Často jste toužili slyšet tato slova, která vám říkám a není nikdo jiný, od koho byste je slyšeli. Přijdou dny, v nichž mne budete hledat- a nenajdete mne.

  39. Farizeové a zákoníci přijali klíče poznání, skryli je, nevešli dovnitř a ty, kteří chtějí dovnitř, vejít nenechali. Vy buďte obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.

  40. Jeden vinný keř byl zasazen mimo Otce a protože byl zasazen mimo Otce a protože nebyl upevněn, bude vyvrácen a zhyne.
  41. Tomu, kdo má něco ve své ruce, bude dáno a kdo nemá, i to málo, co má, mu bude odňato.
  42. Buďte kolemjdoucími.
  43. Učedníci: "Kdo jsi ty, že nám tohle říkáš?" Ježíš: "Z toho, co říkám, nerozumíte, kdo jsem; ale jste jako židé, protože oni milují strom - nenávidí jeho plod a milují plod a nenávidí strom."
  44. Kdo se rouhá Otci, bude mu odpuštěno a kdo se rouhá Synu, bude mu odpuštěno, kdo se rouhá Duchu Svatému, nebude mu odpuštěno na zemi ani na nebi.
  45. Nesbírají se hrozny z fíkovníku, ani se nesklízí fíky z bodláku. Nedávají totiž plod. Dobrý člověk přináší dobré ze svého pokladu, který je v jeho srdci, špatný přináší špatné ze svého pokladu, který je v jeho srdci a tak říká špatné věci, protože z plnosti srdce vynáší špatné věci.
  46. Od Adama až po Jana Křtitele není mezi těmi, kdo se zrodili z ženy nikdo větší než Jan Křtitel, takže jeho oči nezajdou. Ale řekl jsem: Kdo z vás se stane malým, ten pozná království a vyvýší se nad Jana.

  47. Není možné, aby člověk sedl na dva koně a napínal dva luky. A není možné, aby čeledín sloužil dvěma pánům, jinak bude jednoho ctít a druhého urážet. Člověk, který pije staré víno, netouží v tu chvíli po mladém. A mladé víno se nedává do starých měchů, aby nepraskly;a nedává se staré víno do nového měchu, aby jej nezničilo. Nepřišívá se stará záplata na nové šaty, protože tak vznikne díra.
  48. Když dva spolu uzavřou mír v tomto jediném světě, řeknou hoře: "Přenes se jinam",a přenese se.
  49. Blahoslavení, kdo jsou samojediní a vyvolení, protože najdete království, z něhož jste a opět tam vejdete.
  50. Ježíš řekl: "Když vám řeknou: "Odkud jste?", odpovězte jim: "Vyšli jsme ze světla, z místa, kde světlo vzniklo ze sebe sama. Vyvstalo a zjevilo se v obraze." Když vám řeknou: "Kdo jste?", odpovězte jim: "Jsme jeho synové, jsme vyvolení živého Otce." Když se vás zeptali: "Co je ve vás znamením vašeho  otce?",odpovězte jim, že je to pohyb a klid."

  51. Učedníci: "Kdy nastane odpočinutí mrtvých a kdy přijde nový svět?" Řekl jim: "To, co očekáváte, již přišlo, ale vy to nepoznáváte."
  52. Učedníci: "Prospívá obřízka, nebo ne?" Ježíš: "Kdyby to prospívalo, jejich otec by je z jejich matek rodil obřezané. Ale pravá obřízka z Ducha přinesla plný užitek."
  53. Učedníci: "Dvacet čtyři proroci mluvili v Izraeli a všichni mluvili o tobě." Ježíš: "Pominuli jste živého a mluvili jste o mrtvých."
  54. Blahoslavení chudí, neboť jejich je království nebeské.
  55. Kdo nemá v nenávisti svého otce a svou matku, nemůže se stát mým učedníkem a kdo by neměl v nenávisti své bratry a sestry a nevzal by svůj kříž na sebe jako já, nebude mne hoden.
  56. Ten, kdo poznal svět, našel mrtvolu a kdo našel mrtvolu, toho svět není hoden.
  57. Království Otce je podobné člověku, který měl dobrou setbu. Jeho nepřítel přišel v noci a do dobré setby nasel plevel. Ten člověk nedovolil, aby se vytrhal plevel. Řekl: "Obávám se, že půjdete vytrhat plevel a vytrháte spolu s ním pšenici. Plevel se totiž ukáže v den žně, bude vytrhán a spálen.
  58. Blahoslavený člověk, který trpěl. Našel život.
  59. Dávejte pozor na Živého, abyste nezemřeli; a chtěli byste ho najít a vidět a nemohli byste.
  60. (Viděli) Samařana, který nesl jehně a šel do Judska. Řekl svým učedníkům: "Ten s jehnětem?" Řekli mu: "Aby je zabil a snědl." Řekl jim: "Dokud žije, on je nesní, ale až je zabije a až z něho bude mrtvola." Řekli: "Jinak to nemůže dělat." Řekl jim: "Vy sami hledejte místo odpočinutí, abyste se nestali mrtvolami a nesnědli vás."
  61. Dva budou odpočívat v jednom lehátku, jeden umře, jeden bude žít. Salome řekla: "Kdo jsi, člověče, jakto, že jsi z Jediného? Vystoupil jsi na mé lehátko a jedl jsi z mého stolu." Ježíš jí řekl: "Já jsem ten, který vyšel z toho, jenž je rovný. Dostal jsem, co patří mému otci." "Já jsem tvá učednice." "Proto ti říkám, když je nerozdělený, naplní se světlem, když by však byl rozdělen, naplní se tmou."

  62. Říkám svá tajemstní těm, kteří jsou mých tajemství hodni. Co bude dělat tvá pravice, ať neví tvá levice.
  63. Byl bohatý člověk, který měl mnoho majetku. Řekl: "Budu užívat svůj majetek, abych sel, žal, pěstoval a naplnil své sýpky plody, abych neměl v ničem nedostatek." To je to, co si myslel ve svém srdci. Oné noci zemřel. Kdo má uši, ať slyší.
  64. Jeden muž měl a když připravil, poslal svého služebníka, aby pozval hosty. Ten šel k prvnímu a řekl mu: "Můj pán tě zve." On řekl: "Mám u obchodníků peníze. Večer přijdou ke mně a já musím jít a dát jim příkazy. Omlouvám se na hostině." Šel k jinému a řekl mu: "Můj pán tě pozval." Řekl mu: "Koupil jsem dům, je mne tam na den zapotřebí. Nebudu volný." Šel k třetímu a řekl mu: "Pán tě zve." Řekl mu: "Můj přítel se bude ženit. já jsem to, kdo bude pořádat hostinu. Nebudu moci přijít." Šel k jinému a řekl: "Můj pán tě zve." Řekl mu: "Koupil jsem vesnici a jdu, abych vybral poplatky. Nebudu moci přijít, omlouvám se." Služebník šel ke svému pánu a řekl mu: "Ti, které jsi pozval na hostinu, se omluvili." Pán řekl svému služebníku: "Jdi ven do ulice a které tam najdeš, přiveď, aby se účastnili hostiny. Kupci a obchodníci nevejdou do místa mého Otce."
  65. Ukažte mi kámen, který stavitelé zavrhli. To je kámen úhelný.
  66. Kdo pozná veškerenstvo a má nedostatek v sobě, má nedostatek ve všem.
  67. Jste blahoslavení, když by vás nenáviděli a pronásledovali; a nenajdou místo tam, kde vás pronásledovali.
  68. Jeden dobrý muž měl vinici a dal ji sedlákům, aby ji obdělávali a on, aby od nich bral úrodu. Poslal svého služebníka, aby mu sedláci dali úrodu z vinice. Ti chytili jeho služebníka, zbili ho a málem zabili. Služebník šel a řekl to svému pánu. Jeho pán řekl: " Snad jej nepoznali. Poslal jiného služebníka. Sedláci zbili i jeho. Tehdy pán poslal svého syna. Řekl: "Snad budou mít úctu." Sedláci, protože věděli,že je to dědic vinice, ho chytili a zabili. Kdo má uši k slyšení, slyš.
  69. Blahoslavení jsou ti, kteří se pronásledují ve svém srdci. To jsou ti, kteří opravdu poznali Otce. Blahoslavení hladoví, neboť jejich břicho bude nasyceno tím, co chtějí.
  70. To, co máte v sobě, vás zachrání, když to zplodíte sami ze sebe. Když to v sobě nemáte,to co v sobě nemáte , vás zahubí.
  71. Zbořím tento dům a nikdo jej nebude moci postavit.
  72. Řekl mu jeden muž: "Řekni mým bratřím, aby si se mnou rozdělili věci mého otce." Ježíš řekl: "Kdo mne stanovil za dělitele?" a řekl jim: "Copak jsem dělitelem?"
  73. Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste pána, aby vyslal dělníky ke žni.
  74. Jsou mnozí okolo pramene, ale žádný není v prameni.
  75. Jsou mnozí, kteří stojí před dveřmi, ale jen jednotliví vejdou do svatební místnosti.
  76. Království Otce je podobno obchodníku, který má zboží a který našel perlu. Ten obchodník je moudrý. Prodal zboží a koupil si tu jedinou perlu. Vy sami hledejte poklad, který nepomíjí, kde moli nejsou a kde červotoč neničí.
  77. Já jsem to světlo, které je nade všemi. Já jsem veškerenstvo. Veškerenstvo ze mě vyšlo a veškerenstvo přišlo ke mně. Rozštípněte dřevo a já jsem tam, zvedněte kámen a najdete mne tam.
  78. Proč jste vyšli na pole? Abyste viděli rákos, který se chvěje ve větru? Abyste viděli člověka, který má na sobě měkké šaty? Hle, vaši velmoži a králové mají na sobě měkké šaty a nebudou moci poznat pravdu.
  79. Jedna žena ze zástupu mu řekla: "Blaze břichu, které tě nosilo a prsům, které tě živily." Řekl jí: "Blaze těm, kteří slyšeli slovo Otce a v pravdě je zachovali. Budou dny, kdy řeknete: "Blaze břichu, které nepočalo a prsům, které nedávaly pít."
  80. Kdo poznal svět, našel tělo a kdo našel tělo, toho svět není hoden.
  81. Kdo se stal bohatý, ať je králem a kdo má moc, ať se jí zřekne.
  82. Kdo je mi blízko, je blízko ohni a kdo je mi vzdálen, je vzdálen od království.
  83. Obrazy se člověku ukazují a světlo, které je v nich, je ukryto v obraze světla Otce. On se zjeví a jeho obraz je skryt v jeho světle.

  84. Když uvidíte toho, kdo je vám podoben, radujte se. Když však uvidíte své obrazy, které vznikly před vámi - ani neumírají, ani se nezjevují - kolik snesete?
  85. Adam vznikl z veliké moci a z velikého bohatství. A nebyl vás hoden; kdyby vás byl hoden, neokusil by smrt.
  86. Lišky mají své nory a ptáci svá hnízda a Syn člověka nemá místa, kam by hlavu složil a odpočinul.
  87. Nešťastné je tělo, které závisí na tělu. A nešťastná je duše, která závisí na těch obou.
  88. Andělé přijdou i s proroky a dají vám to, co je vaše a vy jim sami dáte to, co je ve vaší ruce a řeknete si: Kdy přijdou, aby si vzali, co je jejich?
  89. Proč myjete vnější stranu poháru? Nechápete, že ten, který udělal vnitřek, je ten, který také udělal vnější stranu?
  90. Pojďte ke mně, neboť mé jho je dobré a mé panství mírné a najdete odpočinutí.
  91. Řekli mu: "Pověz nám, kdo jsi, abychom v tebe věřili." Řekl jim: "Zkoumáte tvářnost nebe a země a toho, který je před vámi, jste nepoznali. Ani tuto chvíli neumíte prozkoumat."
  92. Hledejte a naleznete. Ale to, na co jste se mne dříve ptali a tehdy jsem vám to neřekl, chci nyní povědět, ale neptáte se na to.
  93. Nedávejte psům, aby se to neocitlo na hnojišti. Neházejte perly sviním, aby je nepošlapaly.
  94. Kdo hledá, najde, kdo klepe, bude mu otevřeno.
  95. Když máte peníze, nedávejte je na úroky, ale dávejte je tomu, kdo vám je nedá.
  96. Království Otce je podobné ženě, která nese džbán plný mouky. Když šla dlouhou cestu, ucho džbánu se utrhlo a mouka se vysypala na cestu. Nevěděla to. Nepoznala ztrátu. Když došla do domu, postavila džbán na zem a našla jej prázdný.
  97. Království Otce je podobé ženě, která vzala trochu kvasu, skryla ho v těstu a udělala z něho velké chleby. Kdo má uši, ať slyší.
  98. Království Otce je podobné muži, který chtěl zabít mocného muže. Vytáhl ve svém domě meč a vrazil do stěny, aby poznal, zda je jeho ruka dost silná. Potom zabil mocného.
  99. Učedníci: "Tvoji bratři a tvoje matka stojí venku." Ježíš: "Ti zde, co činí vůli Otce, ti jsou moji bratři a má matka. Oni jsou to, kteří vejdou do království Otce."
  100. Ukázali Ježíšovi zlatou minci: "Císařovi lidé od nás vymáhají daně." Řekl jim: "Dejte císařovi císařovo, dejte Bohu, co je Boží a co je mé, dejte mně."
  101. Ten, kdo neměl v nenávisti svého otce a svou matku, tak jako já, nemůže být mým učedníkem. A kdo nemiluje svého otce a svou matku, tak jako já, nemůže být mým učedníkem. Neboť má matka /mi dala tělo/, ale moje opravdová matka mi dala život.
  102. Běda jim, farizeům. Jsou podobni psům, kteří leží ve žlabu pro dobytek. Ani nejí, ani nenechají jíst dobytek.
  103. Blahoslavený je člověk, který ví, v kterou chvíli vejdou lupiči, aby pak vstal, sebral svoje zbraně a opásal svá bedra dříve než vejdou.
  104. Řekli mu: "Pojď pomodleme se dnes a držme půst." Ježíš: "Jakého jsem se dopustil hříchu a v čem jsem podlehl? Ale až ženich vyjde ven z místnosti, tehdy ať se oni postí a modlí."
  105. Kdo pozná otce a matku, bude nazván syn nevěstky.
  106. Když uděláte dva jedním, stanete se Syny člověka, a když řeknete: Horo, přenes se, přenese se.
  107. Království je podobno pastýři, který má sto ovcí. Jedna z nich, ta největší, zabloudila. Nechal těch devadesát devět a hledal tu jednu, dokud ji nenašel. A jak byl unaven, řekl té ovci: Mám tě rád víc než těch devadesát devět.
  108. Kdo se napil z mých úst, bude jako já. Já se stanu jím a skryté se zjeví.

  109. Království je podobné člověku, který má na svém poli skrytý poklad a neví o něm. A když zemřel, zanechal ho svému synovi, syn o tom nevěděl. Vzal pole, prodal jej, a ten, kdo je koupil, přišel, a když oral, našel poklad. Začal půjčovat peníze na úrok těm, kterým chtěl.
  110. Kdo našel svět a zbohatl, ať se světa zřekne.
  111. Nebesa budou svinuta a země bude přitom. A živý z Živého neuzří smrt ani strach, protože Ježíš praví: Kdo našel sebe sama, svět ho není hoden.
  112. Běda tělesnosti, která závisí na duši, a běda duši, která závisí na tělesnosti.
  113. Království přijde kdy? Nepřijde podle očekávání. Neřeknou: Hle, tady je to! nebo Hle, tam! Ale království Otce je rozšířeno na celé zemi a lidé je nevidí.

  114. Šimon Petr: Kéž by Miriham od nás odešla, neboť ženy nejsou hodny života. Ježíš řekl: "Hle, já ji povedu, aby se i ona stala živým duchem, rovným vám mužům. Každá žena, která se učiní mužem, vejde do království nebes.

 

 

 

Tomášovo evangelium
Rubrika: Apokryfy (01.01.2005, 16307 přečtení)

Tomášovo evangelium je součástí souboru gnostických spisů objevených v egyptském Nag Hammádí v roce 1945 (NHC II/2). Nejnovější výzkumy posunují vznik evangelia stále hlouběji do minulosti, do let 70 až 80 našeho letopočtu nebo i do poloviny prvního století a ještě dříve. Tři fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus pocházejícího z období mezi lety 130 a 250 (pOxy. 1, 654 a 655). Jako místo vzniku se nejčastěji uvádí východní Sýrie, kde se apoštol Tomáš těšil mimořádné úctě. Samotný koptský opis z Nag Hammadské sbírky je datován do poloviny 4. století.
Tomášovo evangelium
            nalezené v Nag Hammádí v roce 1945 je součástí inventáře Koptského muzea
            v Káhiře.
Rukopis Tomášova evangelia nalezený v Nag Hammádí v roce 1945 je součástí inventáře Koptského muzea v Káhiře.
 
Evangelium bylo ve starověku všeobecně rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků je blízká citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se část Tomášova evangelia zachovala i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho mylně označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi tehdejšími křesťany oblíbený.

Z dostupných historických faktů vyplývá, že předlohou knihy byl soubor původních Ježíšových výroků (někdy označovaných jako pramen Q). Odtud není daleko k domněnce, že Tomášovo evangelium obsahuje autentičtější informace o Ježíšově životě než Nový zákon.


Literární svědectví o Ježíši Kristu zpracované ve formě výroků a rozhovorů je starší než biografický žánr biblických evangelií. To se týká i některých dalších gnostických rukopisů (Rozhovor se Spasitelem, Kniha Tomáše Atleta, Tajná kniha Janova). Navzdory tomu se představitelům církve podařilo ve 3. až 5. století prosadit výběr redigovaných věroučných textů. Všechny ostatní zdroje informací byly, až na malé výjimky, zlikvidovány.

Emeritní profesor Dr. James M. Robinson, bývalý ředitel Institutu pro antiku a křesťanství (Institute for Antiquity and Christianity, IAC) při univerzitě v kalifornském Claremontu a organizátor expedice v Nag Hammádí, na adresu Tomášova evangelia a jeho vztahu k Novému zákonu prohlásil:
"Tomášovo evangelium odpovídá žánru apoštolské literatury mnohem spíš než kanonická evangelia. Kanonická evangelia se tak dostávají do obdobného druhotného postavení, které dřív deklasovalo jiná evangelia jako apokryfní. Jasné rozlišení mezi tím, co je kanonické a co ne, se začíná ztrácet..."

"Konkrétní důvody, které se v rané křesťanské literatuře uváděly pro přijetí nebo vyloučení daných textů, nejsou už dnes často přesvědčivé (...) Běžný tradiční křesťanský předpoklad, že Ježíš kanonických evangelií je právě takový, jakým Ježíš byl, a že jeho učedníci mu rozuměli tak, jak o tom svědčí Apoštolské vyznání víry, a že proto křesťanské pravověří zůstávalo po staletí věrné tomu, co učil a činil - tato konstrukce je už prostě neudržitelná..."

"Nový přímý přístup k této jiné podobě raného křesťanství v knihovně z Nag Hammadi má proto veliký význam. Tento objev už ukázal, jak byl tradičně jednostranný náš historický výklad počátků křesťanství. Proces přehodnocení gnostické strany tohoto sporu je v plném proudu. Neboť dříve byl gnosticismus znám pouze z výňatků ortodoxních spisů, které se věnovaly honbě na kacíře a propůjčovaly se zesměšňování a odmítání. Nyní se ukazuje, že gnosticismus si právem zasluhuje naši soustředěnou pozornost. Měli jsme si to uvědomit již dávno, věděli jsme přece, že mnozí přední křesťanští myslitelé raného období byli gnostici."