Psychosomatika

 

Když se řekne psychosomatikagregor.jpg (4385 bytes)

Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.

"Psyché" je starořecké slovo a znamená "duše", "soma" je rovněž starořecké slovo a znamená "tělo". Psychosomatika je o tom, jak ovlivňuje naše duše naše tělo. I obráceně. Jak dovede tělo ovlivnit duši každého z nás.

Mezi tělem a duší existuje stálá, tichá, většinou nevědomá komunikace. Ve zdraví i v nemoci. Někdy převládnou naše city, city krásné i city kruté. Někdy je dobré, když promluví rozum. Naše "já" se pokouší o dynamickou rovnováhu mezi citem a rozumem.

A psychosomatika v nemoci? Jednou máme obtíže tělesné (somatické), jindy nás trápí i bolavá duše (psyché). Někdy nás trápí psychický stres. A jindy nás obtěžuje tělo i duše. Někdy se "hádá" duše s tělem. Pak dochází k porušení psychosomatické rovnováhy nebo dokonce k psychosomatické chorobě. Psychosomatické obtíže vyžadují citlivý přístup lékaře k celému postiženému "já" klienta či pacienta. Člověk stůně vždy celý, nikoliv pouze jeho jeden orgán. Ono "vzácné putování" těla a duše je věrné a celoživotní společné putování, ve zdraví i v nemoci.

V nemoci by mělo být hlavní myšlenkou lékaře věnovat pozornost tělesné i psychické stránce pacienta. Pacient často netuší, že má bolavou duši, ale tuto bolest cítí třeba v žaludeční krajině.

Je zajímavé, kolik lidových rčení vyjadřuje psychosomatické souvislosti třeba se žaludkem: "To nemohu spolknout. Od rána mi leží v žaludku. Obrací se mi z toho žaludek. Byl tam pečený vařený. Samou láskou by ji snědl. Sněz, co sis nadrobil. Chodí stále kolem horké kaše. Je jako nedopečená." Tato lidová rčení jsou mnohem starší, než se psychosomatika stala vědním lékařským oborem, který dnes má mezioborový charakter.

Je proto zapotřebí zajímat se o pacientův způsob života, o jeho životní styl. Z mnoha zkušeností vyplývá, že pro psychosomatické pacienty má kromě léčby pomocí léků velký význam také působení osobnosti lékaře. Bylo by dobré, kdyby pacient poznal, že se lékař dovede vcítit do jeho problémů, že chápe jeho situaci a má o něho nejen odborný, ale i lidský zájem.Ve vztahu pacienta s praktickým lékařem nejde o vztah tržní, ale o vztah lidský. Japonské přísloví praví, že vlídné slovo hřeje celou zimu. Přímá komunikace s lékařem z očí do očí je důležitou součástí léčby. V jedné medicínské knize jsem našel zajímavý rozhovor:

"Dobrý den," pozdravil malý princ. "Dobrý den," odpověděl počítač. Byl to totiž počítač, který se měl nemocných vyptávat, co jim chybí. "Proč mi kladeš otázku ty, a nikoliv lékař?" zeptal se malý princ. "Je to velká úspora času," odpověděl počítač. "Jiné počítače to vypočítají. Lékař si tím totiž ušetří týden co týden 155 minut." " A co dělá s těmi 155 minutami? Jestliže by můj lékař měl opravdu nazbyt 155 minut, přál bych si, aby aspoň část z nich věnoval mně a hovořil se mnou místo tebe!" Je to sice vtipné, ale ukazuje to důležitost osobního kontaktu lékaře s pacientem.

Psychosomatickými poruchami trpí mnoho lidí, a proto přicházejí ke svému praktickému lékaři. Jde o živou a neustále se vyvíjející interakci dvou lidských bytostí. Ta je na jedné straně formována medicínskými znalostmi, zkušenostmi, obratností i laskavostí lékaře, ale na druhé straně také osobností pacienta, jeho životní situací a jeho zdravotním stavem. Je důležité, aby pacient věděl, že lékař svým chápavým postojem a pohledem z očí do očí dává najevo, že jeho srdce pacienta vnímá. Není to lehký úkol, je to velmi těžká součást lékařské specializace. Lékař totiž musí dešifrovat onu "řeč o něčem jiném", kterou mu prostřednictvím tělesných obtíží pacient nabízí. Čím dále tím více se potvrzuje, že v lékařství je většina případů psychosomatického charakteru. Duše a tělo patří k sobě.

Když bolí duše

Co to je "bolavá duše"? Často jde o emoce chronické anebo silné akutní stresy, někdy hluboce zapuštěné v podvědomí. Dnes patří k velmi častým bolesti v zádech, v kříži či v jiné části páteře nebo bolestné napětí v šíji. Na první pohled se zdá neuvěřitelné, že by měla bolavá duše co dělat s bolestmi v krajině páteře. Ale posuďte sami:

Nedávno poslal praktický lékař po důkladném vyšetření do psychosomatické poradny pacientku, kterou řadu let trápily bolesti v kříži. Ona ani její lékař si nemohli vysvětlit, proč někdy má tyto bolesti, i když nezvedá nic těžkého, a jindy, když se vrací s velkým nákupem, bolesti nemá. Při podrobném rozboru jejího životního stylu vyšlo najevo, že bolesti přicházejí obvykle několik dní před návštěvou její snachy, a pak zejména v průběhu jejího několikadenního pobytu u ní. Obvykle se dostaly do konfliktu, který vyústil v nepříjemnou hádku, a přitom nic neřešil. Pacientka se dostávala do stresové situace, které se začínala bát už dávno před návštěvou své snachy a ono místo v křížové krajině bylo u ní jakýmsi "seismografem", ozývajícím se v důsledku emočního napětí z očekávaného konfliktu. Tímto příkladem jsem vám chtěl přiblížit situace spojené s psychosomatickými obtížemi, abyste sami mohli odhadnout přítomnost skrytých příznaků, vyhledali včas lékaře a poradili se s ním. Důležité je, abyste uměli popsat své obtíže, popřípadě své obavy či pocity, měli plnou důvěru ke svému lékaři a nestyděli se mu sdělit, že vás asi nejvíce trápí bolavá duše. Chtěl jsem vám přiblížit problematiku dynamické, pohyblivé rovnováhy psychosomatiky, a to hlavně při poruše této rovnováhy, a ukázat, že taková porucha se týká vždy člověka celého a nikoliv pouze jednoho orgánu. Ono staré přísloví "ve zdravém těle zdravý duch" platí dodnes.

 

 

Vlídné slovo hřeje celou zimu

Všimněte si, milí čtenáři, slova "vlídné". To je důležité. Nejde o lecjaké slovo, jak o něm mluví Shakespeare ústy Hamleta, když se ho Polonius ptá, co čte, a on na to: "Slova, slova, slova". Ze zkušenosti víme, že není slovo jako slovo. Může být vlídné, může člověka pohladit. Může dokonce být léčivé. V žádné učebnici není nic o tom, jak by měl lékař dávkovat sám sebe, tedy své slovo. Slovo vyslechnuté, vnímané, se stává důležitým a mnohdy zachraňujícím terapeutickým prostředkem na bolavou duši. Víme, že člověk může duševně trpět, i když se mu daří po všech ostatních stránkách dobře.

Jakmile si člověk zaslouží slova pochvaly, pochvalte ho. Vždyť slova se nepočítají, ale váží, a proto je tak důležité najít je a vyřknout v pravý čas.

Americký psychiatr Eric Berne říká: "Když tě nikdo nehladí, vysýchá ti mícha". Proto bychom ani v normální mezilidské komunikaci neměli šetřit slovy "prosím" či "děkuji". To jsou slova připomínající upřímný stisk ruky.

Slova mohou, bohužel, být i urážlivá, ba i agresívní. Rána způsobená nožem se zahojí, rána způsobená slovem může ještě dlouho po vyřčení bolet. Lékař Albert Schweitzer kdysi založil nemocnici v africkém městě Lambarene. U vchodu do nemocnice svítí dnem i nocí lampa osvětlující tato slova: "Ať přicházíte v kteroukoliv hodinu, najdete zde světlo, naději a laskavá slova".

Ota Gregor

 

Psychosomatická onemocnění - tělo a duše volají o pomoc

 

Jak ovlivňuje stav duše naše tělo? Psychosomatická medicína chápe člověka jako komplexní celek a neodděluje tělo (sóma) a duši (psyché). Tento přístup k medicíně vám může být užitečný, když zdravotní problémy i přes intenzivní léčbu přetrvávají nebo se příznaky nemoci stále vrací. Je možné, že je za tím právě psychosomatické onemocnění.

 

Nejčastější psychosomatická onemocnění


•    chronické bolesti (hlavy, břicha, zad či kloubů) 
•    chronická únava
•    neurologické problémy 
•    gynekologické obtíže (např. silný premenstruační syndrom)
•    kožní problémy a ekzémy
•    nespavost 
•    bušení srdce, píchání na hrudi, dušnost, brnění končetin a obličeje
•    nechutenství nebo nadměrná chuť k jídlu 
•    zažívací obtíže 
•    jiné zdravotní problémy, které přetrvávají nebo se stále vracejí 

Trápí-li vás některé výše zmiňované tělesné obtíže, které se nedaří léčit klasickou medicínou, nezabírají vám léky nebo se obtíže stále vrací, začněte uvažovat o psychosomatické příčině vašich problémů.

Příčiny psychosomatických onemocnění


Při tělesných obtížích pacient obvykle vyhledá lékaře a ten provede nezbytné testy. Pro potíže, které mají původ v narušené psychice, je typické, že lékař nezjistí žádné abnormality – výsledky vyšetření jsou v normě. Pacientovi předepíšeléky, které nijak zvlášť nepomohou. A tak pacient jde k lékaři znovu a znovu a stále slyší, že je zdravý, i když jeho obtíže přetrvávají. Řešení fyzických problémů může být v tom, že přehodnotíte dosavadní způsob života – je opravdu nutné, abych odpracoval tolik přesčasů, neměl bych se raději věnovat rodině, se kterou se v poslední době více hádám? 

Odborníci tvrdí, že až 70 procent všech tělesných obtíží má na svědomí psychika. Pokud se u člověka vyskytnou tělesné obtíže, duše tím volá o pomoc: trápení, nespokojenost a stres jsou pro organismus natolik zatěžující, že se s ním nedokáže vyrovnat jinak, než že odstartuje nějaký tělesný problém.  

Kde se tedy onemocnění, která souvisejí s naší psychikou, berou? Příčiny jsou různé – například potlačovaný strach ze ztráty zaměstnání, trvalý stres v práci,rozpad partnerského vztahu, úmrtí blízkého člověka, nefungující rodinné vztahy,nespokojenost v životě či obavy z budoucnosti. 

Starejte se o svou duši a budete méně nemocní


Jak předcházet psychosomatickým onemocněním? Prevence je účinná a hlavně příjemná, spočívá v pravidelné duševní hygieně. Pro každého jako psychická očista funguje něco jiného – sport, kultura, děti, příroda, tvorba, autogenní trénink apod. 

Cílem psychohygieny je odbourat napětí a stres, uvolnit se, zapomenout na problémy všedního dne a být sám se sebou. Pokud se vyskytne jakýkoli problém, je vhodné jej řešit hned, neodsouvat jej, nezavírat před ním oči do té doby, než problém naroste do větších rozměrů a jeho řešení bude obtížnější. 

Léčba psychosomatických onemocnění


Na léčbu psychosomatických onemocnění je zapotřebí celostního přístupu k pacientovi. Na této komplexní léčbě se podílí různí specialisté z oblastí somatické medicíny, psychologie a psychiatrie. Tito specialisté dohromady odhalí pravou příčinu pacientových potíží a nastartují uzdravení těla i duše. 

Psychiatři a psychologové se v rámci léčby budou zabývat hlavně pocity úzkosti a nejistoty pacienta, které jsou zapříčiněny trvalou nervozitou, obtížnou životní situací, rodinnými a partnerskými problémy a dlouhodobým stresem. Není třeba se stydět za to, že nám naše problémy přerostly přes hlavu a potřebujeme odbornou psychologickou či psychiatrickou pomoc. Nemá smysl návštěvu oddalovat, mezitím se naše problémy a potíže jen prohloubí a cesta k uzdravení bude o to delší. 

Na léčbě se také podílí internisté. Lékaři této specializace se starají o zdraví vnitřních systémů lidského organismu, především o krevní oběh, srdce, trávicí systém, hormony, imunitu, ledviny, alergie či nádorová onemocnění. 

V neposlední řadě vám může pomoci i rehabilitace. Na rehabilitačních odděleních provedou diagnostiku a léčí všechny typy poruch pohybového aparátu od chronických bolestí až po poúrazové stavy. 

Mnoho psychosomatických onemocnění se projevuje gynekologickými problémy, a proto se ženám budou věnovat i gynekologové

autor: Nina Šeblová 

 

 

 

Evangelium bolesti

17.06.2011
http://www.celostnimedicina.cz/obrazky/xskelet5.jpg Medicínský paradox: Čím víc léků proti bolesti, tím víc lidí trpících bolestí.

Evropská federace členů Mezinárodní asociace pro studium bolesti se na říjnovém zasedání rozhodla vyzvat Evropskou unii a vlády členských států, aby se zaměřily na dopad chronické kloubní bolesti na společnost. Podle aktuálních údajů jí trpí okolo 39 milionů Evropanů. Do roku 2020 se má počet pacientů zdvojnásobit. Ekonomiky jednotlivých zemí na jejich léčbu každoročně vynakládají 34 miliard EUR. Evropané z důvodů chronické bolesti zmeškají půl miliardy pracovních dní. Každý pátý považuje svoji bolest za natolik nesnesitelnou, že by kvůli ní raději nežil. Lavina bolesti. Podaří se ji zastavit nějakým novým lékem? Stěží. Léky proti bolesti a revmatizmu řadu let kralují ve statistikách těch nejprodávanějších a nejužívanějších. Jen v České republice jich bylo loni distribuováno skoro 50 miliónů balení, v ceně 4,5 miliardy korun. Pět balení na jednoho občana, včetně dětí. Výsledek? Čím víc léků proti bolesti, tím víc lidí trpících bolestí.

Kloubní bolest totiž není nemoc, jak se nás snaží přesvědčit farmaceutické firmy. Není to ani volání po užívání analgetik. Je to varovný signál. Je to jediný způsob, jakým nám může tělo povědět, že jsme si naložili, víc než uneseme, že žijeme sobě na úkor. Jestliže bolest přehlušíme prostřednictvím léků, můžeme ještě nějaký čas pokračovat v sebezničujícím chování. Už dávno přitom nejde jen o námahu fyzickou. Hlavním motorem bolesti se stal stres. Tíží nás problémy v rodině, rozčilují politici, děsí propuštění z práce, ekonomická krize, přírodní katastrofy, válečné konflikty… Už to není k unesení. Negativní emoce vyvolávají napětí svalů, to vede k únavě a zdánlivě nevelký podnět spustí bolest. Ta zase zvyšuje napětí. Točíme se v začarovaném kruhu. Bolest duše a bolest těla spolu tedy souvisejí. Už i někteří lékaři na to přišli. Vědci z Kalifornské univerzity pomocí funkční magnetické rezonance prokázali, že sociální izolace aktivuje stejné oblasti mozku, jaké reagují na fyzickou bolest. J. E. Sarno z Ruskova Institutu rehabilitační medicíny Univerzity v New Yorku tvrdí, že bolest se pro pacienta stává únikovou cestou od nutnosti řešit stresující psychické stavy a doporučuje, jako nedílnou součást léčby, psychologickou konzultaci: péči nejen o tělo, ale také o duši.

„Víru je třeba obnovit, aby čelila hrozbě světskosti, která existuje ve Francii, v České republice a ve Španělsku …Španělsko a Evropa se nemají zabývat jen materiálními, ale také morálními, sociálními, duchovními a církevními potřebami“, vzkázal nám ze španělského poutního místa Santiago de Compostela papež Benedikt XVI. Mladé lidi vyzval, aby „odmítli egoistické a krátkozraké myšlení, které je jim často nabízeno …aby se otevřeli Bohu…aby si víra a nevíra vycházely vstříc a vyhýbaly se konfrontaci“. „Velké možnosti vidím u přemýšlivých a vzdělaných lidí, kteří si kladou vážné duchovní a morální otázky“, připojil se filozof a kazatel Tomáš Halík. Možná, že poselství Benedikta XVI. s bolestí sužující evropské národy nějak souvisí. Možná je nejvyšší čas, abychom se zastavili a přemýšleli, jestli je bolest skutečně příčinou toho, že se náš život stává nesnesitelným, nebo spíše naopak důsledkem nesnesitelného života. Pochopili, jakou zprávu nám bolest přináší a přestali s ní vést marný boj. Nejvyšší čas, abychom převzali zodpovědnost sami za sebe a život na této Zemi. Abychom otevřeli svá srdce a modlili se: „Zdrávas Společnosti, bolestiplná…“


Knihy MUDr. Jana Hnízdila



Kontakt

Jan Kohout Provozovna: Černopolní 5, Brno (masérna)

Sídlo firmy: Kollárova 3, Brno
Kontakt Jan Kohout mobil: 777 56 31 43 Pouze telefonicky